Prospekt až od 5 milionů EUR? Listing Act může v roce 2026 odemknout český kapitálový trh a zároveň zpřísnit nároky na transparentnost

Evropská unie se v roce 2026 dostává do fáze, kdy se začne naplno projevovat balíček EU Listing Act. Jeho ambicí je zjednodušit firmám přístup ke kapitálu prostřednictvím veřejných trhů, snížit regulatorní náklady a současně udržet důvěru investorů. Pro českou praxi je podstatné, že se změny promítnou nejen do prospektového režimu, ale také do pravidel pro přijímání akcií k obchodování a do fungování kapitálového trhu v širším slova smyslu.

EU Listing Act je souhrnné označení pro evropský balíček změn, jehož cílem je snížit administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, a zatraktivnit veřejné trhy jako zdroj financování. V praxi tak balíček zasahuje do tří klíčových oblastí. První oblast tvoří pravidla pro veřejné nabídky a prospekty, zejména prostřednictvím nařízení (EU) 2024/2809. Druhou oblastí jsou pravidla tržní transparentnosti a prevence zneužívání trhu podle MAR, tedy Market Abuse Regulation, nařízení o zneužívání trhu. Třetí oblast se týká obchodování a fungování obchodních míst podle MiFIR, tedy Markets in Financial Instruments Regulation, nařízení o trzích finančních nástrojů, které navazuje na rámec MiFID II, směrnici o trzích finančních nástrojů. Balíček dále doplňují směrnice (EU) 2024/2811 a směrnice (EU) 2024/2810, které otevírají cestu k akciím s vícenásobným hlasovacím právem. Česká republika má změny promítnout zejména do novely zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu („ZPKT“), kterou Ministerstvo financí připravilo a vláda ji v lednu 2026 posunula do Poslanecké sněmovny. Praktické dopady se budou postupně projevovat v průběhu roku 2026.

Nejviditelnější praktickou změnou je prospektový režim. Listing Act upravuje pravidla pro veřejné nabídky tak, aby členské státy mohly zvýšit hranici, od které je povinné uveřejnit prospekt, a tím zlevnit menší emise. Český směr implementace přitom počítá s hranicí kolem 5 milionů EUR, což může urychlit zejména menší dluhopisové nabídky. Současně však platí, že absence prospektu neznamená absenci informační odpovědnosti. Právě u bezprospektových nabídek se bude lámat, zda investor dostane srozumitelný a úplný popis rizik, nákladů a struktury výnosu a zda marketing nepůsobí klamavě. U části emisí navíc může být prospekt nadále racionální volbou, například pokud emitent počítá s širší distribucí nebo přeshraniční nabídkou.

Z hlediska načasování je důležité, že celý balíček se nezačne uplatňovat jedním datem. Část pravidel se začne používat v první polovině roku 2026 a další část bude následovat ve druhé polovině roku 2026, včetně nového nastavení prahů pro povinnost prospektu. Evropský rámec umožňuje členským státům nastavit hranici až 12 milionů EUR a současně ponechává možnost zvolit hranici 5 milionů EUR. Praktický vzkaz je přitom jednoduchý. Méně formálních požadavků na prospekt zvyšuje význam kvality informační dokumentace a vnitřních kontrolních procesů, protože právě na konzistenci sdělení a transparentnost bude v praxi mířit dohled a případně i spory investorů.

Listing Act současně snižuje bariéry pro vstup na trh. U akcií se počítá se snížením minimálního požadavku na free float (podíl akcií volně obchodovatelných na trhu) z 25 procent na 10 procent. Pro řadu zakladatelských a rodinných firem jde o zásadní změnu, protože umožňuje vstup na trh bez výrazného rozředění vlastnické struktury. Vedle toho směrnice o akciích s vícenásobným hlasovacím právem vytváří rámec pro situace, kdy společnost chce získat kapitál, ale zachovat rozhodující kontrolu zakladatelů. To však není jen technický detail. Vyžaduje precizní korporační nastavení, srozumitelný popis hlasovacích práv a férovou komunikaci směrem k investorům, jinak může být výhoda pro emitenta vnímána jako riziko pro trh.

Významnou změnou je i investiční výzkum. Směrnice (EU) 2024/2811 upravuje rámec MiFID II tak, aby se zvýšila dostupnost výzkumu zejména pro menší emitenty. Cíl je zřejmý, zvýšit viditelnost a informovanost trhu, protože nedostatek analytického pokrytí často zhoršuje likviditu i ocenění. Současně ale roste význam řízení střetů zájmů a transparentnosti vůči klientům. Pro obchodníky s cennými papíry to bude znamenat revizi interních pravidel a smluvních ujednání, zejména v části pobídek, informování klienta a kontroly toho, co je skutečným obsahem poskytované služby.

Z českého pohledu je klíčové, že Ministerstvo financí už v roce 2025 předložilo návrh novely ZPKT a souvisejících právních předpisů do připomínkového řízení. Návrh výslovně cílí na implementaci Listing Act balíčku, odstranění nadbytečného gold platingu (zpřísnění povinností v národní úpravě nad rámec práva EU) a zavedení povinného varování u nabídek dluhopisů tak, aby investor nebyl uváděn v omyl ohledně role České národní banky. Vláda následně posunula návrh do legislativního procesu, což otevírá prostor pro praktickou přípravu emitentů i distributorů už nyní. Pro praxi je nejrozumnější začít u emisní strategie a zvolit, zda je vhodnější bezprospektová nabídka s kvalitní zjednodušenou dokumentací, nebo prospekt kvůli distribuci a vyššímu komfortu při jednání s investory a partnery. V každém případě bude v roce 2026 platit jednoduché pravidlo. Kdo podcení obsah informací a marketing, ten si může administrativní úlevu velmi rychle proměnit v reputační a sporové riziko.

Závěr

Listing Act může českému kapitálovému trhu reálně pomoci. Snižuje bariéry, které dlouhodobě odrazovaly menší emitenty, a vytváří modernější prostředí pro růstové firmy. Současně ale platí, že úspěch celého balíčku nebude měřen počtem zkrácených formulářů, ale tím, zda se podaří udržet důvěru investorů. Naší optikou bude největší test v oblasti bezprospektových nabídek a komunikace směrem k retailu. Právě tam se rozhodne, zda uvolnění pravidel přinese zdravé financování, nebo jen přeskupí rizika do sporové a dozorové roviny.