Nové nařízení vlády mění kritéria pro určení subjektů kritické infrastruktury
Konečně se posouvá jeden z klíčových prováděcích předpisů k novému zákonu o kritické infrastruktuře. Návrh nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti, který určuje, kdo se může stát subjektem kritické infrastruktury podle zákona č. 266/2025 Sb., o kritické infrastruktuře, prošel vypořádáním připomínek a v novém znění byl zařazen na program jednání vlády dne 13. července 2026 jako materiál č. 500/26. Lze proto očekávat, že vláda by mohla aktuální návrh v nejbližší době schválit.
To je pro dotčené subjekty podstatná zpráva. Samotný zákon o kritické infrastruktuře totiž stanoví základní rámec, ale konkrétní kritéria dopadu regulace budou stanoveny právě v tomto nařízení vlády. Jinými slovy: až nařízení vlády odpoví na otázku, zda konkrétní poskytovaná služba naplní kritérium významnosti, až tehdy začnou běžet povinnosti a konkrétní lhůty dle zákona o kritické infrastruktuře.
Proč je nařízení vlády klíčové
Zákon o kritické infrastruktuře definuje základní službu jako službu nezbytnou pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí. Poskytovatelem základní služby je však pouze ten, kdo takovou službu poskytuje a současně splňuje kritérium významnosti.
Právě kritéria významnosti mají být stanovena prováděcím nařízením vlády. Bez něj není možné s jistotou uzavřít, zda určitý subjekt skutečně naplní podmínky pro zařazení mezi subjekty kritické infrastruktury. Návrh nařízení vlády zároveň počítá se zrušením dosavadního nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, včetně jeho novel. Nová právní úprava tak nemá být pouhou úpravou starých kritérií, ale představuje přechod na nový model založený na poskytování základních služeb a na jejich významnosti.
Důležitá je také navrhovaná účinnost. Aktuální text již nepočítá s pevným datem 1. ledna 2026, ale s účinností dnem následujícím po dni vyhlášení. To může v praxi znamenat velmi krátký časový prostor mezi schválením, vyhlášením a okamžikem, od kterého bude nutné s novými kritérii fakticky pracovat.
Energetika: rozšíření kritérií u elektřiny, tepla i pohonných hmot
V energetice zůstává řada tradičních kritérií zachována, například u distribuce elektřiny a plynu se pracuje s hranicí 90 000 odběrných míst a přímým připojením k přenosové, respektive přepravní soustavě. Podstatné změny se však objevují v dílčích službách.
U ukládání elektřiny návrh výslovně pracuje se zařízením na ukládání elektřiny o výkonu nejméně 100 MWh, pokud je tato činnost provozována v rámci podpůrných služeb. Kritérium tak míří na větší akumulační kapacity, které mají význam pro stabilitu soustavy a poskytování podpůrných služeb.
Výrazně se zpřesňuje také dálkové vytápění a chlazení. Návrh ponechává kritérium výroby tepelné energie při celkovém instalovaném tepelném výkonu alespoň 500 MWt. U rozvodu tepelné energie ale nově pracuje s tím, že k rozvodnému tepelnému zařízení je přímo nebo prostřednictvím návazných distributorů tepelné energie připojeno nejméně 1 500 odběrných míst. Z návrhu současně mizí samostatné kritérium 20 000 domácností.
V oblasti pohonných hmot se vedle skladů paliv o kapacitě alespoň 50 000 m3 napojených na produktovody a související přepravní infrastrukturu zpřesňuje dopad na sítě čerpacích stanic. Kritériem má být provozování nejméně 100 veřejných čerpacích stanic v rámci jedné sítě na území České republiky. Nově se doplňuje také alternativní kritérium ročního výtoče pohonných hmot alespoň 200 milionů litrů. To může být prakticky důležité pro subjekty, které nedosahují určitého počtu čerpacích stanic, ale objemem dodávek mají na trhu významné postavení.
Digitální infrastruktura: datová centra, cloud a telekomunikace čekají velké změny
Jedna z nejvýznamnějších změn se týká digitální infrastruktury. Návrh výslovně pracuje s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a zajišťováním veřejné komunikační sítě. Kritériem má být alespoň 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, alespoň 100 000 aktivních pevných internetových přípojek, nebo poskytování služby šíření celoplošného rozhlasového nebo televizního vysílání prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení.
U ostatních digitálních služeb návrh dopadá například na internetové výměnné uzly propojující alespoň 100 nezávislých sítí s datovým tokem alespoň 1 Tbps, na vybrané poskytovatele služeb překladu doménových jmen, na provozovatele registru národní domény nejvyšší úrovně a na subjekt provozující a spravující doménu gov.cz.
Zásadní je úprava cloud computingu. Kritérium se má vztahovat na poskytovatele cloud computingu typu infrastruktura jako služba, případně na nepřímého poskytovatele této služby v rámci zajištění provozu jiného typu cloudové služby, pokud by narušení jeho funkce mohlo způsobit zásah do života nejméně 125 000 osob prostřednictvím ohrožení bezpečnosti České republiky, vnitřního pořádku, života a zdraví, majetkových hodnot nebo životního prostředí. Alternativně dopadá na toho, kdo zabezpečuje provoz nejméně 10 informačních systémů veřejné správy ve 3. bezpečnostní úrovni pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci. Samostatně je pak zahrnut státní poskytovatel cloud computingu v nejvyšší bezpečnostní úrovni.
Velmi konkrétně jsou nově nastavena kritéria pro datová centra. Poskytovatel služby datového centra má být relevantní tehdy, pokud jeho datové centrum dosahuje projektované elektrické kapacity alespoň 3 MW, má nejméně 430 racků, alespoň tři nezávislé přípojky konektivity, přítomnost internetového výměnného uzlu, smluvně garantovanou dostupnost služby alespoň 99,8 % a plnou redundanci napájení a chlazení na úrovni 2N. U sítí pro doručování obsahu se pracuje s hranicí nejméně 100 000 uživatelů.
Veřejná správa a bezpečnost: výrazné rozpracování výkonu svěřených pravomocí
Základní služba ve veřejné správě spočívající ve výkonu svěřených pravomocí byla v novém textu výrazně rozpracována. Návrh výslovně zahrnuje výkon působnosti ministerstev, vybraných ústředních orgánů státní správy a jiných správních úřadů s celostátní působností.
Mezi vyjmenované oblasti patří například státní statistická služba, zeměměřictví a katastr nemovitostí, báňská správa, průmyslové vlastnictví, ochrana hospodářské soutěže, státní hmotné rezervy, využívání jaderné energie, ochrana utajovaných informací, regulace v energetických odvětvích, elektronické komunikace, ochrana osobních údajů, kybernetická bezpečnost, elektronická identifikace a informační systémy veřejné správy. Samostatně se pracuje s působností orgánů Celní správy a Finanční správy, zastupováním státu ve věcech majetkových, státní sociální podporou, sociální pomocí, zaměstnaností, sociálním zabezpečením nebo veterinární správou. Návrh zahrnuje také Nejvyšší kontrolní úřad a některé činnosti státního podniku v oblasti poštovní infrastruktury jako služby veřejné správy a státního tisku cenin.
V oblasti bezpečnosti návrh zahrnuje Hasičský záchranný sbor, vybrané útvary Policie České republiky a nově také samostatně rozpracovanou hydrometeorologickou výstražnou službu. Vedle výstražné služby v oblasti operativní meteorologie a hydrologie se doplňuje i poskytovatel meteorologické výstražné služby pro civilní letectví. U státních hmotných rezerv zůstává významné kritérium podílu evidenční ceny ochraňovaných hmotných rezerv na hodnotě zboží v bilanci ochraňovatele, a to při překročení hranice 75 %.
Zdravotnictví: tvrdší vymezení akutní péče a zúžení distribuce léčiv
Zdravotnictví patří mezi oblasti, kde se návrh dotýká velmi citlivých služeb. U akutní lůžkové péče se zpřesňuje čtvrté kritérium, které dopadne na poskytovatele akutní lůžkové péče, který má urgentní příjem I. nebo II. typu. Dále ale stačí u poskytování akutní lůžkové péče pro určení 100 000 unikátních ošetřených pacientů ročně za poslední tři kalendářní roky, 400 akutních lůžek, nebo pokud by narušení poskytování základní služby postihlo více než 50 000 obyvatel.
Významná změna se objevuje u distribuce léčivých přípravků. Návrh již nemíří bez dalšího na každého významnějšího distributora léčiv, ale na držitele povolení k distribuci léčivých přípravků, který fyzicky dodával léčivé přípravky vybraným osobám a za účelem dodávání je obstarával a skladoval s využitím vlastní skladovací nebo přepravní infrastruktury. Tím může dojít ke zúžení okruhu subjektů, na které regulace dopadne, zejména u těch distributorů, kteří nevykonávají podstatnou část logistické činnosti vlastní infrastrukturou.
Návrh současně zpřesňuje také referenční činnosti v ochraně veřejného zdraví, činnosti referenčních laboratoří Evropské unie, výzkum a vývoj vybraných léčiv, výrobu základních léčivých přípravků, výrobu a distribuci zdravotnických prostředků a působnost orgánů veřejné moci v oblasti ochrany veřejného zdraví a správy registrů.
Doprava: nové metriky u letišť a železnice
V letecké dopravě návrh zpřesňuje kritérium pro infrastrukturu letišť. Dopadat má na provozovatele mezinárodního letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, které má kapacitu terminálu pro odbavení alespoň 100 000 cestujících ročně a je schopné zajistit obchodní leteckou dopravu z bodu A do bodu B. Výslovně se řeší také subjekt provozující odbavovací služby na takovém letišti na základě souhlasu Úřadu pro civilní letectví.
U železniční dopravy návrh opouští dřívější procentní kritéria založená na hrubých tunových kilometrech. Nově se u osobní železniční dopravy pracuje s limitem alespoň 50 milionů cestujících ročně. U nákladní železniční dopravy je kritérium nastaveno na alespoň 10 milionů vlakových kilometrů na výkonech nákladní železniční dopravy na území České republiky za rok.
Návrh zároveň doplňuje či zpřesňuje některé služby související s železniční infrastrukturou, zařízeními železničních služeb, řízením železničního provozu, vodní dopravou, inteligentními dopravními systémy a veřejnou dopravou. U veřejné dopravy je přitom patrná snaha přesněji navázat kritérium na smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících a na rozsah přepravených cestujících.
Bankovnictví a infrastruktura finančních trhů: čtyřleté průměry a přesnější výpočet
V bankovnictví a infrastruktuře finančních trhů se návrh soustředí zejména na přesnější způsob výpočtu kritérií významnosti. U bank se má vycházet z aritmetického průměru celkové hodnoty aktiv stanovené na individuálním základě ke každému rozvahovému dni posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období, přičemž hranice činí více než 1 bilion Kč.
Obdobně se u organizátora regulovaného trhu zpřesňuje práce s objemem obchodů s finančními nástroji za poslední čtyři účetní období. Změna směřuje k tomu, aby kritéria nebyla navázána pouze na jednorázový údaj, ale na stabilnější víceroční průměr.
Pitná i odpadní voda: nejen provozovatelé, ale i vlastníci a správci
V oblasti pitné vody je patrný významný posun v okruhu potenciálně dotčených subjektů. Návrh pracuje nejen s provozovateli, ale také s vlastníky a správci vodárenské infrastruktury. To je prakticky důležité tam, kde je vlastnictví infrastruktury odděleno od jejího provozování.
U dodávky a distribuce pitné vody návrh výslovně zahrnuje vlastníka, správce nebo provozovatele vodárenské nádrže, víceúčelové nádrže s vodárenským využitím zajišťující dodávku pitné vody pro nejméně 100 000 zásobovaných obyvatel, úpravny vody o výkonu nejméně 2 000 l/s nebo vodovodu pro veřejnou potřebu zajišťujícího dodávku pitné vody pro nejméně 100 000 zásobovaných obyvatel. Doplňuje se také provoz vodních nádrží, jejichž hráz je zařazena do I. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
Obdobně u odpadních vod návrh zahrnuje vlastníka, správce nebo provozovatele kanalizace pro veřejnou potřebu zajišťující odvádění odpadních vod s kapacitou nejméně 100 000 obyvatel, nebo vlastníka, správce či provozovatele zařízení zajišťujícího odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s kapacitou alespoň 100 000 ekvivalentních osob.
Vesmír a potraviny: nové nebo zpřesněné okruhy služeb
Návrh obsahuje také samostatné odvětví vesmír. To míří na provozovatele pozemní infrastruktury sloužící k zajištění provozu kosmického systému poskytujícího data nebo služby pro základní služby. Současně stanoví výjimky například pro služby přímo související se zajišťováním obrany České republiky, vybrané výzkumné organizace nebo malé a střední podniky, pokud jejich vynětí není v rozporu se zajištěním bezpečnostních potřeb státu, a pro poskytovatele veřejných sítí elektronických komunikací.
V oblasti potravin se návrh soustředí na rozsáhlou průmyslovou výrobu a zpracování potravin a na skladování a distribuci potravin. U výroby se pracuje například s roční produkcí mlýnských výrobků, cukru, pekařských výrobků, bramborového škrobu, masa a masných výrobků, nebo s ročním přijetím alespoň 100 milionů litrů mléka. U distribuce se kritéria posouvají od počtu prodejen či velikosti distribučních center k tržnímu podílu a obratu. Maloobchodní distributor potravin má být relevantní při podílu alespoň 10 % na maloobchodním trhu s potravinami nebo při průměrném ročním obratu přesahujícím 30 miliard Kč za poslední tři kalendářní roky. U velkoobchodu se pracuje s podílem alespoň 10 % na velkoobchodním trhu nebo s průměrným ročním obratem přesahujícím 20 miliard Kč.
Co by měly dotčené subjekty udělat nyní
Vzhledem k tomu, že návrh nařízení vlády již prošel vypořádáním připomínek a byl zařazen na program jednání vlády, nelze jeho praktické dopady odkládat až na okamžik formálního schválení. Dotčené subjekty by měly začít vycházet z aktuálního textu a prověřit, zda se jejich pozice oproti předchozím verzím návrhu změnila.
Jako první krok doporučujeme provést rychlé sebehodnocení podle jednotlivých odvětví a pododvětví. Nestačí přitom posoudit pouze právní předmět činnosti. Rozhodující budou konkrétní technické a provozní parametry: počet odběrných míst, počet cestujících, výkon nebo kapacita zařízení, objem dodávek, počet uživatelů, počet provozovaných systémů, rozsah vlastněné nebo provozované infrastruktury, tržní podíl či výše obratu.
Druhým krokem by mělo být doložení těchto parametrů. V praxi bude vhodné připravit si interní podklady, výpočty a odpovědnostní matici, aby bylo možné v případě pozitivního vyhodnocení poskytnout informace věcně příslušnému gestorovi a Ministerstvu vnitra bez zbytečného odkladu. Zároveň je vhodné předem identifikovat, jaká aktiva, zařízení, systémy nebo sítě by mohly být nezbytné pro poskytování základní služby, protože právě z nich se bude následně odvíjet vymezení kritické infrastruktury.
Třetím krokem je porovnání nové verze návrhu s předchozími interními závěry. Řada subjektů již své dopady předběžně posuzovala podle dřívějších pracovních verzí. Nové znění však v některých oblastech mění prahové hodnoty, ruší dřívější alternativní kritéria nebo doplňuje nové kategorie osob. Původní závěr, že subjekt regulaci nepodléhá, proto nemusí být po vypořádání připomínek stále správný. Stejně tak může dojít k opačné situaci, kdy zpřesnění kritéria dopad návrhu na konkrétní subjekt zúží.
Závěr
Nové znění návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti je pro praxi zásadní. Právě tento předpis určí, kdo se reálně dostane do režimu zákona o kritické infrastruktuře a kdo bude muset následně plnit povinnosti subjektu kritické infrastruktury, včetně přípravy posouzení rizik, plánu odolnosti, nastavení odpovědných rolí a dalších organizačních opatření.
Největším rizikem pro dotčené subjekty je nyní podcenění vyhodnocení určujících kritérií. Nařízení vlády totiž nepracuje pouze s obecnými kategoriemi, ale s konkrétními čísly, kapacitami, výkony, počty uživatelů, tržními podíly a provozními vazbami. Právní posouzení dopadu regulace proto musí být úzce propojeno s technickým a provozním vyhodnocením.
Nečekejte proto až na účinnost nařízení vlády. To může přijít velmi brzy. Dotčené společnosti by měly již nyní prověřit, zda jejich služby naplňují nově upravená kritéria významnosti, zda se oproti předchozím verzím návrhu nezměnila jejich regulatorní pozice a zda se musí začít připravovat na povinnosti poskytovatele základní služby a následně subjektu kritické infrastruktury. Včasné sebehodnocení může rozhodnout o tom, zda bude přechod do nového režimu zvládnut řízeně, nebo pod tlakem s rizikem chyb a vysokých pokut, které mohou dosahovat milionů korun nebo i procent z čistého ročního obratu.